Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výchova a výcvik všestranného psa XVI.

Překonání příkopu až tři metry širokého a metr hlubokého je úlohou, která na nás čeká nyní. Samozřejmě že i u tohoto cviku budeme postupovat od jednoduchého až k vytčenému cíli.

Se psem na vodítku překonáváme různé stružky, potůčky a jiné přírodní i umělé překážky. Ve velké výhodě jsou pejskaři z Prahy, jelikož Matka měst oplývá nespočetným množstvím příkopů, výkopů, výmolů a děr různých rozměrů, kde je možno trénovat do omrzení. A pak že města za "psí daně" pro pejskaře nic nedělají. Jen vidět chtít - pak vidět jest.

Psovod se před vyhlédnutou překážkou se psem krátce zastaví, a pak, na povel "vpřed", se rozeběhne a i se psem překážku překoná. Obzvláště v počátcích nácviku vyhledává příkopy neširoké, zato však hluboké, aby mělkost příkopu nesváděla psa ke skoku dovnitř. Při pozdějších pokusech přidrží psovod psa jen za obojek a ihned po odrazu jej pouští k samostatnému překonání překážky. Ještě později psovod rozběh se psem jen naznačuje a ponechá psa, aby překážku překonal sám. Teprve pak příkop přeskočí také a psa pochválí.

U náruživých aportérů lze použít aportu jako impulzu k překonání nesmělosti psa. Psovod stojí se psem před dvou- až třímetrovým příkopem, psa drží jen za obojek a po vydráždění psa na aport předmět odhazuje přes příkop. Potom s povelem "vpřed, aport" vysílá psa za předmětem. Zde musí psovod co nejrychleji za psem, aby mu, ve snaze předmět přinést, neseskakoval při zpáteční cestě do příkopu.

V závěrečné fázi nácviku budeme od psa vyžadovat, aby po překonání příkopu zalehával a vyčkal příchodu psovoda přesně tak, jak nám velí zkušební řád.

V době, kdy nacvičujeme skok přes příkop, je dobré zintenzivnit i trénink skoků přes nízké překážky, aby byly systematicky posilovány odrazové svaly zadních končetin.

Rekapitulací poslušnosti zjistíme, že nám ještě zbývá nácvik vysoké překážky neboli šplhu. Naší snahou při překonávání nízkých překážek bylo, aby pes tyto překážky zdolával ladným skokem, pokud možno bez dotyku. Nyní nás čeká skok, či spíše šplh, přes překážku vysokou až 1,8 metru. Jen málo psů je pohybově tak nadaných, aby překonali tuto výšku bez doteku (skokem). Musíme si uvědomit, že tato překážka už je 3x vyšší než pes a že její zdolání proto klade na fyzický fond psa velké nároky. Měl jsem možnost analyzovat několik videozáznamů takových skoků a bylo vidět, že obzvláště seskok z vysoké překážky je pro psa velmi namáhavý.

Proto je na nás, abychom naučili svého psa zdolávat tyto překážky především technikou, a ne silou a skokem. Nejlepší pomůckou pro nácvik je posouvatelná rozkročná překážka, podobná té, která se používá u zkoušek IPO. Pomocí vodítka naučíme psa tuto překážku nejdříve přecházet, a pak, se zmenšujícím se úhlem postavení, i přebíhat. Půjde nám především o to, aby se pes naučil stěnu překážky jak vybíhat, tak i sbíhat. Proto v žádném případě nebudeme spěchat s přechodem na kolmou stěnu. Používání aportu při překonávání všech překážek, tedy i této, nám může jen pomoci.

Vzhledem k obtížnosti nezařazujeme tento cvik příliš často do tréninkového plánu, obzvláště u starších psů, neboť je především v našem zájmu, aby nám zůstal pes výkonný co nejdéle.